Odstupné symbolizuje určitou finanční kompenzaci při rozvázání pracovního poměru. Jeho výše závisí především na tom, jak dlouho pracovní poměr trval. Přečtěte si příklad z běžného života, na kterém je výše odstupného vysvětlena.
Příklad ze života
Představte si následující situaci. Zaměstnanec má pracovní smlouvu od 1.6.2017. Ke 30.4.2018 ovšem obdržel výpověď, a to z organizačních důvodů. Od tohoto data mu začíná běžet dvouměsíční výpovědní lhůta. Posledním pracovním dnem by tedy měl být den 30.6.2018. Zaměstnanec se ovšem chce domluvit na dřívějším ukončení, a to k 31.5.2018. Zároveň bude po celý měsíc květen na neschopence.
Má v takovém případě zaměstnanec nárok na jedno odstupné, nebo jeho dvojnásobek?
TIP: Chcete udržovat výborné mezilidské vztahy na pracovišti? Zjistěte, jak vám s tím může pomoct firemní mediace.
Co říká zákon?
V zákoníku práce, konkrétně v § 67 odst. 1, najdeme, že zaměstnanec má nárok na odstupné, pokud skončí sice dohodou, ale z organizačních důvodů. Výše odstupného se poté odvíjí od toho, jak dlouho pracovní poměr zaměstnance trval.
Pokud by zaměstnavatel přistoupil na výše uvedenou dohodu, pracovní poměr by skončil 31.5.2018. Pracovní poměr zaměstnance by tedy trval od 1.6.2017 do 31.5.2018, což podle § 333 ZP činí přesně rok.
Na jaké odstupné má tedy zaměstnanec nárok?
V § 67 odst. 2 písm. b) zákoníku práce je uvedeno, že zaměstnanci, u kterého dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, náleží při skončení pracovního poměru odstupné. A to ve výši nejméně dvojnásobku jeho průměrného výdělku za předpokladu, že jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky.
Poslední měsíc strávený na neschopence tak v tomto případě nehraje vůbec žádnou roli. I dočasně práce neschopný zaměstnanec je totiž zaměstnanec, jehož pracovní poměr i po dobu nemoci trvá.
Více informací o mediaci jako způsobu řešení konfliktů najdete na www.mediace-cr.cz.
