Ne každý si je vědom současného zákona, který se změnil. Ne každý v zákoně umí číst. Pojďme si tedy říci základní možnosti a povinnosti, které se nám v této problematice nabízejí…
Jak to tedy je – jaká je dědická základní posloupnost – dědí více manželka nebo děti? Jaká jsou současná pravidla a jak se proti nim pojistit?
Neřešit dluhy není řešení
Dluhů se smrtí nezbavíme, respektive tím přitěžujeme své rodině, která po nás zůstane. Počítejte proto s tím, že ač po vás vaše dítě zdědí rodinný dům, zdědí spolu s ním i veškeré vaše dluhy. Může se jich vzdát – to ano, ale tím pádem se musí také vzdát veškerých svých nabitých aktiv, tedy onoho rodinného domu…
Dědická daň
Další neopomenutelná skutečnost – daní se zkrátka nezbavíme, že? Omyl – dědická daň byla zrušena. Ovšem majetek, který zdědíte, musíte rovněž zahrnout do daně z příjmu. Nicméně jste jako dědic od daně osvobozen. Počítejte však s náklady spojenými s platbou u notáře , a dále s poplatky spojenými s odhady ceny majetku. Rovněž samotný pohřeb zemřelého vás bude něco stát, pokud se nehodláte těchto povinností spolu s dědictvím vzdát.
Glosář
Ještě si vysvětleme základní slovní pojmy. Stěžejní je dědické právo. Mnoho osob ani dnes netuší, kdy toto právo vzniká. Vzniká tedy smrtí zůstavitele. Pokud však dědic zemře dříve, toto právo přechází na potomky. Dědic tedy nabývá majetku, zatímco zůstavitel je ten, kdo chce po své smrti odkázat svůj majetek. Dá se hovořit také o pojmu nebožtíka.
Odmítnutí dědictví
Velice podstatná je také možnost odmítnutí / vzdání se dědictví. Na to má dědic třicet dnů. Nejčastěji se dědictví vzdáváme v případě, kdy nedědíme žádná aktive, ale pouze dluhy.
Dědické třídy
Nový Občanský zákoník přinesl změny v takzvaných dědických třídách, na základě kterých se dědí ze zákona v případě, že zůstavitel po sobě nezanechal žáden testament.
- První třída – zde dědí děti a manželka nebo manžel. Pokud zemřelý nemá děti, přecházíme do druhé třídy…
- Druhá třída – zde dědí zase manžel nebo manželka, a dále zůstavitelovy rodiče, anebo osoby, které s ním žily alespoň po dobu jednoho roku před jeho skonem ve společné domácnosti…
- Třetí třída hovoří o rovné dělbě dědictví mezi sourozenci, a dále osobami, které zase se zůstavitelem žily ve společné domácnosti, a to minimálně po dobu jednoho roku před jeho skonem.
- Neexistuje-li dědic, pak dědictví připadá státu.
